Kevin,Pepik,Vokas,Vocis,Pilda

Bulharsko 2013 - Slunečné pobřeží (11.8.2013 - 18.8.2013)

Autor: adminn

Úvodem této fotogalerie musím uvést mou již otřepanou frázi "Kdo nezažil, ten nepochopí".
Jelikož každá ze zde uvedených (i neuvedených) fotografií má minimálně svůj podtext, ne-li rovnou celý příběh, nehodlám komentovat každý záběr či momentku (také si vše úplně nepamatuji). Tak jen krátce k některým situacím.
Paradoxně začnu s konci. Za prvé s koncem letu do Burgasu, kde se s naším Bulgaria Teamem rozloučila letuška a letušák (pojmenování Pildy pro stevarda) výslužkou devíti plechovek Gambrinusu, čímž nám zpříjemnili první chvíle na bulharském území. Za druhé koncem dovolené, resp. čekáním na odjezd z hotelu, kdy nám ven před hotel (ač to bylo zakázané) barman na rozloučenou přinesl poslední rundu džusu s vodkou (pořadí je správné..kapka džusu dolitá vodkou). Musím přiznat, že tento okamžik každému z nás hnul našim tvrdým mužským srdcem.
Co se týká letu...pohoda, tři sedadla pro Kevina bez příplatku a utrpení Pildy je z fotek vidět.
K vlastnímu pobytu. Hotel paráda, v areálu dva bazény, jídla...to se nedá ani popsat, nekonečné množství všeho, od polévek, míchaných vajíček, hranolek až po ovoce, zákusky a zmrzliny. Mimo dobu hlavních jídel další porce u venkovního baru. Chutě opravdu nejde ani nafotit, natož popsat...prostě exclusive.
Ač mnozí pozorovatelé pasovali náš výlet na jeden velký flám s holdováním alkoholu, opak byl pravdou. Přes den to bylo jedno dvě pivka bublinkaté chuti a vodové síly k jídlu nebo na žízeň a občasná vlaštovka v podobě džusu s vodkou, jinak jsme se plně věnovali vodnímu žulení, odpočinku a sledování narostlých přírodních krás rozličných tvarů a barev (Makumba). Moře bylo teplé a první dny klidné i poměrně průzračné, v polovině pobytu poklidné vlnky k naší radosti vystřídaly docela slušné vlny. Koupání bylo skvělé, tož nám ani nevadilo občasné "kousnutí" od medůz. Vrcholem našich společných radovánek byla projížďka na banánu.. dnes již s názvem "Kevinovo rodeo". Poprvé zdivočelý banán vysedlal Kevina za pokřiku Pepíka "muž přes palubu" asi tak v polovině jízdy, podruhé několik set metrů před břehem. Tím obecenstvu části pobřeží připravil nezapomenutelnou zábavu v podobě prvotního pokusu vyšplhat se do člunu (Kevin hned upozorňoval, že to nepůjde) a po rezignaci přivlečení Kevina na laně k břehu jak vyvrhnutého vorvaně. Bohužel, jelikož nebyl fotograf, v galerii jsou jen ilustrační záběry. Na zastání Kevina musím přiznat, že udržení se na zdivočelém banánu byl občas opravdu problém. Bohužel kvůli větru nám již nevyšlo tažení s padákem, ale to je životní drobnost.
Po denních radovánkách došlo i na noční návštěvu vlastního centra Slunečního pobřeží, kde si Pepík koupil hodinky dvacetičtyřhodinovky (pozn. něco jako na jedno použití, ale jako módní doplněk k nenahrazení), aby se následně na dvě hodiny ztratil a šel sledovat provoz na autostrádu. Návrat Pepík završil zmateným úprkem za vláčkem, čímž pobavil né jen mávajícího Pildu a Kevina. Dvakrát došlo i na večerní romantickou návštěvu historického centra Nesebaru.
No a o co jsme se ochudili přes den, jsme plny hrdly zvládli v nočních i ranních hodinách. Popisovat to nebudu. U některých z nás byl poločas rozpadu i 70min. a zvládnout se dal i několikrát za noc. Našim oblíbeným místem po jedenácté hodině se stal bar na pláži, kde jsme zažili i úžasné taneční představení lipoltického Travolty s hitem "Méďa Béďa" a kde jsme se dočkali za větrného rána i východu slunce. Jindá jsme za svítání písní "kdy bys tak náhodou.." pobavili jiné české návštěvníky hotelu. Refrén "za křiku sojky..kvííí, kvíí" měl podle výbuchu smíchu z jednoho pokojů očividně úspěch.
Musím podotknout, že výborná nálada a nekonečná zábava je výsledkem toho, že si každý z nás dokázal dělat neskutečnou prču sám ze sebe. Nakonec v galerii je to jeden ksicht vedle druhého...no a co, nakonec jsou to naše kchity. Z mého pohledu to byla jedna z nejpodařenějších akcí posledních let a už dnes doufám a těším se na obdobnou opakovačku...
Byla to jízda !!